Technometra Český Brod a.s.
Technometra a.s. Technometra a.s.

Historie společnosti

Historie dnešní společnosti Technometra Český Brod a.s. byla po dlouhou dobu psána historií dvou samostatných společností známých do devadesátých let minulého století pod obchodními názvy Praga a.s., podnikající v oblasti automobilového průmyslu, a Technometra Praha, a.s., podnikající v oblasti hydrauliky a leteckých prvků.

Novodobá historie obou uvedených společností má pokračovatele právě ve společnosti Technometra Český Brod a.s., která je držitelem veškerého know-how společností Praga a.s. a Technometra Praha, a.s. a dále na něm staví svou budoucnost. V současné době – s ohledem na pozitivní vývoj u leteckých výrobců v ČR – byl opět oživen technický rozvoj. Aktuálně probíhá dokončení vývoje nových palivových čerpadel a pokračují práce na nových elektrohydraulických rozvaděčích. V oblasti výroby převodů je přípravě naše účast na projektu modernizace vozidel pro významné zahraniční zákazníky. Kromě těchto tradičních činností byla v poslední době zahájena výroba drobných dílů pro automobilový průmysl. Výrobky jsou především určeny zákazníkům v České republice, ale rovněž pracujeme na rozšíření exportu zejména na německý a rakouský trh.

Stručně z historie společnosti Praga a.s.

  • 1907 – Podepsána smlouva o zřízení „Pražské továrny na automobily“ mezi „První českomoravskou továrnou na stroje“ a společností „František Ringohoffer“.
  • 1908 – Továrna vyrobila prvních 6 vozů v licenci italské „Izotta Fraschini“.
  • 1909 – Vyrábí se osobní vozy podle licencí francouzských automobilek, a to již pod názvem Praga.
  • 1911 – Zahájen vývoj nových typů vlastní konstrukce. Zkonstruovány a vyrobeny prototypy nákladních vozů s přívěsem Praga „V“. Zahájena výroba osobních vozů „Mignon“.
  • 1912 – Vyrobeny první tři prototypy jednoho z nejúspěšnějších luxusních osobních vozů Praha „Grand“. Zahájena výroba motorového pluhu Praga „K“.
  • 1913 – Praga prodává své vlastní licence. Automobilka RABA kupuje licenci na výrobu vozu Praga „Grand“. Zahájena výroba středního osobního vozu Praga „Alfa“.
  • 1914-1918 – Obnova válkou přerušených spojení. Odbyt vázne na vysokých cenách benzínu. Praga vynalézá vlastní palivo „Pragolin“, které je o polovinu levnější než benzín.
  • 1919-1940 – Období rozmachu továrny. V roce 1929 je v provozu 13 663 automobilů Praga, daleko pozadu zůstávají ostatní domácí výrobci. Dochází k modernizaci dílen, strojního parku, buduje se síť obchodních zástupců a opraven. Praga dbá na kvalitu a spolehlivost. Jako jedna z prvních zavádí cirkulační mazání motoru, balónové pneumatiky, centrální mazání podvozku, termostat, sedmi a osmirychlostní převodovky pro nákladní vozy. Vyrábí se řada vozidel osobních, nákladních i speciálních, které se postupně modifikují do nejrůznějších provedení. Praga slaví úspěchy v mezinárodních sportovních i konkurzních soutěžích.
  • 1940 – Výroba vozů je nahrazována výrobou vojenskou.
  • 1943 – Výroba vozů je zcela zastavena. Výrobní program je zúžen na výrobu tankových motorů, převodovek typu „Wilson“ a kolopásových vozidel podle cizí dokumentace. Jsou prováděny opravy tanků.
  • 1945 – Leteckým bombardováním dne 25. března je zničeno 90% závodu. V červnu přechází akciová společnost pod národní správu. Výroba přenesena z Prahy Libně do nových objektů v Praze Vysočanech. V září obnovena výroba nákladních vozů „RN“. Dekretem prezidenta republiky č. 100/45 Sb. ze dne 28. října je podnik znárodněn.
  • 1946 – 1. ledna vyčleněna dopravní technika a zřízen podnik s názvem „Letecké závody, národní podnik“. Pod značkou Praga se vyrábí nákladní vozy „RN“, „RND“, „ND“, „A150“ a městské autobusy „NDO“. Obnovuje se výroba osobních vozů, zatím v malých sériích.
  • 1948 – 2. září změněn předmět podnikání zúžením na automobilovou výrobu. Změněn název podniku na „Auto – Praga, národní podnik“. Výroba osobních vozů zastavena. Automobilová výroba se zaměřuje na nákladní vozy typu „RN“ a „RND“.
  • 1952 – Zahájena výroba terénního nákladního vozu Praga „V3S“.
  • 1953 – Výroba nákladních vozů „RN“ a „RND“ zastavena. Výrobním programem se stává jediný výrobek: třítunový terénní vůz „V3S“ pro vojenské účely.
  • 1956 – Zahájena výroba nákladního vozu „S5T“ pro civilní potřebu.
  • 1961 – K 1. lednu v důsledku vládního usnesení dochází ke spojení závodu Praga se závodem „AZ Letňany“. Praga se stává součástí národního podniku „Automobilové závody Letňany“. Výroba vozů „V3S“ a „S5T“ se postupně přesouvá do letňanských provozů.
  • 1964 – Ke dni 1. března nastává zlom ve výrobním programu podniku. V důsledku vládního usnesení je Praga vyčleněna z AZ Letňany a je zřízen nový podnik „Praga AZKG“. Ruší se automobilový program, podnik se stává specializovaným na vývoj a výrobu převodovek pro nákladní automobily a autobusy. Poslední vůz Praga „V3S“ opouští montážní linku dne 16. června v 9:00 hodin. Nezbývá než bilancovat: od roku 1907 do roku 1964 bylo pod značkou Praga, kromě dalších výrobků, vyrobeno celkem 165 000 vozidel různých typů, z toho více než 100 000 od skončení druhé světové války.
  • 1964-1969 - Prvním výrobkem specializovaného programu je automatická převodovka 2M70 pro městské autobusy. Následující mechanické převodovky unifikovaných řad 10P80 (1967) pro nákladní vozy a 5P80S (1969) pro autobusy. Pokračuje výroba převodovek pro vozy V3S a S5T, planetových převodovek Wilson a agregátů pro kolový transportér.
  • 1969 – Zahájena výroba převodovek pro traktory Zetor a speciálních převodovek Vibro podle cizí dokumentace.
  • 1972 – Zahájena výroba převodovek pro nákladní vozy Avia. V malých sériích se vyrábí měničové skupiny M70 pro otočné nakladače, reverzační planetové převodovky 3340 a měničové skupiny MI00 pro nakladače a jeřáby. Praga vyvine řadu převodovek řazených pod zatížením: 2200, M20, M40, 6140 a 2140, ale sériová výroba se neuskuteční. Je předána do Povážských strojíren na Slovensku.
  • 1973 – Dne 1. ledna dochází k administrativnímu sloučení n.p. Praga s n.p. Státní výrobny autodílů. Výrobní program je rozšířen o výzkum, vývoj a výrobu účelových nástaveb nákladních automobilů.
  • 1974-1984 – Vyvíjeny a vyráběny převodovky 5P20 pro střední nákladní vozy, převodovky 9P140 pro kamiony a nové, pod zatížením řazené, přídavné pohony. Vyrábí se modernizované motory T 912-5 a T 912-5S. Na podvozcích Tatra a Avia staví Praga specializované nástavby kontejnerových nosičů TK-T148 a NK-A30. Konstrukční přehodnocování vyvolané světovou naftovou krizí. Počítače rekonstruují prototypy automatický převodovek AB. Vyvíjeny převodovky s jemným převodovým odstupňováním.
  • 1985 – Vyrobeny první vzorky univerzálního vozidla UV 100 a UV 120.
  • 1990 – Praga dostává statut státního podniku.
  • 1992 – Praga se stává akciovou společností. Začala výroba převodovek 8PS120 a 14PS150.
  • 1994 – Začala výroba univerzálního vozidla UV80, které bylo později převedeno do PRAHA Čáslav a.s.
  • 1996 – Praga začíná vyvíjet motocykly v provedení cross a enduro. Výroba vozidla UV 80 převedena do PRAHA Čáslav a.s.
  • 1999 – Praga začala s výrobou motocyklů v provedení cross a enduro. Výrobní program motocyklů byl ukončen k závěru roku 2003.
  • 2004 – Praga se podílí na vývoji a výrobě prototypů vozidla pro armádu.

Stručně z historie společnosti Technometra Praha, a.s.

  • 1908 – Vedení Elektrotechnické akciové továrny v Praze Vysočanech zřídilo opravnu a cejchovnu elektroměrů pro české země.
  • 1914 – Obchod s elektroměry se značně rozvíjel, rozšířil se nákup jejich součástí, které se ve Vysočanské továrně montovaly, regulovaly a úředně cejchovaly.
  • 1923 – Byla založena „Továrna na elektrická počitadla, společnost s ručením omezením, se sídlem v Praze“.
  • 1924 – Byly dokončeny přípravy na sériovou výrobu jednofázových elektroměrů typu PJ-2, třífázových PT-3 a čtyřvodičových PT-4.
  • 1925 – Byla zahájena výroba transformátorů a amplionů pro radiopřijímače.
  • 1926 – Byla převzata výroba synchronních hodin.
  • 1927 – Přibyla výroba omezovačů proudu a poplašných zabezpečovacích zařízení pokladen.
  • 1929 – Výrobní program rozšířen o produkci suchých plynoměrů a přepínacích hodin.
  • 1935 – Zahájena výroba přesných kyvadlových matičních a věžních hodin a leštičů parket.
  • 1937 – Výroba byla rozšířena o autopřístroje, tachometry, manometry a vzduchové filtry. V období války byla v důsledku nacistické okupace snížena tradiční výroba a převážila výroba vojenská.
  • 1945 – Továrna na elektrická počitadla znárodněna a začleněna do tehdejšího národního podniku Kolbenka. Byla obnovena výroba elektroměrů přerušená válkou. Stejně tak se pokračovalo ve výrobě suchých plynoměrů, neonových reklam a autopřístrojů. Postupně se dostávaly do výroby nové typy elektroměrů K-1 a K-2 a plynoměrů PS-1 a PS-6, které byly připravovány již na sklonku války.
  • 1946 – Z důvodu koncentrace výroby byl závod od 1. 7. začleněn do národního podniku Křižík v Praze na Smíchově a jeho hlavním výrobním úkolem měla být elektrická počitadla.
  • 1950 – Dne 1. ledna byl závod vyčleněn z n.p. Křižík a ustanoven jako samostatný národní podnik s pojmenováním Technometra. Pobočnými závody byly n.p. Křižík v Brně a v Praze na Vinohradech. V témže roce byla převzata i výroba olejových plynoměrů „Sigma“ a tachometrů „Jawa“.
  • 1951 – Do podniku byl začleněn n.p. Aeropal Modřany, závod Mechanotechna, a současně byla převzata i výroba palivových a leteckých hydraulických přístrojů. Výroba plynoměrů předána do n.p. Presná mechanika Stará Turá, včetně bývalého pobočného závodu plynoměrů v Brně. Výroba tachometrů byla později převedena do bývalého pobočného závodu Aeropal a mechanické strojky začal vyrábět n.p. Chronometra Jablonec nad Nisou. V dalších letech byla do výroby zavedena celá řada hydraulických přístrojů pro letouny.
  • 1954 – Výroba hydraulických přístrojů pro letouny L-60 a IL-14.
  • 1957 – Začíná výroba hydraulických přístrojů pro malé aerotaxi L-200.
  • 1958 – Technometra se stala vedoucím závodem podniku a od 1. dubna téhož roku k ní byly přičleněny závody Radovan n.p. Radotín, Rudý kovák n.p. Semily, Jihlavan n.p. Jihlava, Jihočeské strojírny n.p. Velešín. Začala výroba civilní hydrauliky. Nejdříve to byly hydraulické přístroje pro autojeřáby a pro autosklápěče. Začalo se s výrobou pístových a zubových hydraulických čerpadel a rozvaděčů. Na počátku šedesátých let byla zahájena výroba agregátů pro první československý cvičný proudový letoun L-29 Delfín.
  • 1960-1961 – V podniku se začaly vyrábět vysokotlaké hadice a přístroje pro cvičné pilotní kabiny.
  • 1961 – Byla zahájena výstavba nového závodu v Praze 10.
  • 1962 – K n.p. Technometra přičleněn závod Kovohutě Kamenice.
  • 1964 – Zahájen zaškolovací provoz a následně téhož roku začalo bez přerušení provozu stěhování Vysočanského závodu.
  • 1964-1965 – Byla zahájena výroba pozemních zkušebních vozíků a přístrojů pro speciální zemědělský letoun Z-37 Čmelák a byla osvojována náročná výroba hydraulických přístrojů pro letoun Mig 21 a vývoj a výroba prvků pro proudový letoun druhé generace L-39 Albatros. Souběžně s tím nabíhala i výroba komponentů pro malý dopravní letoun L-410. Koncem šedesátých let dále pokračovalo rozšiřování sortimentu civilní hydrauliky. Vedle hydraulických, pneumatických a palivových agregátů pro letadala a výroby speciální techniky dodával závod hydraulické prvky i pro traktory, nákladní automobily, autobusy a stavební stroje. Do sériové výroby zahrnuta nová řada zubových a pístových čerpadel a motorů, což umožnilo využívat těchto progresivních prvků ve všech oborech průmyslu. Technická úroveň hydrauliky z Technometry byla v té době již schopna světové soutěže, zejména pokud se týká kvality a cen.
  • 1974 – Byl dokončen převod výroby zubových čerpadel do Jihočeských strojíren Velešín. Ve výrobním programu zůstaly pístové axiální hydropřevodníky a ruční hydraulická čerpadla speciální techniky. Byla zahájena rozsáhlá inovace výroby směrem ke zvýšení přesnosti, životnosti, spolehlivosti a produktivity. Úsilí o kvalitnější a efektivnější výrobu vedlo ke zúžení sortimentu, ke specializaci na leteckou výrobu, výrobu pístových čerpadel, filtrů a vysokotlakých hadic. K přístrojům nejvyšší kvality patřila hydraulická čerpadla LUN 6101.01-8, LUN 6102.01-8 a regulátory vrtule LUN 7815-8. V době vzniku VHJ byl podnik podřízen VHJ Aero – Československé letecké podniky. Sedmdesátá léta zahájila inovační proces, ve kterém byla životnost hydraulických přístrojů zvýšena na dvojnásobek. V tomto období byla zavedena do výroby řady hydrogenerátorů a hydromotorů druhá generace, která získala hodnocení technické pokrokovosti, a například axiální pístový hydrogenerátor UC25 byl vyhlášen nejlepším výrobkem resortu všeobecného strojírenství v roce 1982.
  • 1983 – Byla vyvinuta a zavedena do výroby třetí generace hydrauliky. Ve vývoji vysokotlakých hadic bylo dosaženo zvyšování tlakových parametrů s cílem dosáhnout mezinárodně uznané úrovně dané normami ISO.
  • 1983-1985 – Byla vyvinuta nová řada vysokotlakých filtrů. Došlo ke zvyšování životnosti a zlepšování funkčních vlastností u hydraulického servořízení určeného pro autobusy Karosa, nákladní vozy Liaz a Tatra.
  • 1989 – Ze svazku n.p. Technometra se osamostatňují všechny pobočné závody.
  • 1990 – Technometra se osamostatňuje ze svazku VHJ Aero a stává se samostatným státním podnikem.
  • 1994 – V období privatizace je založena Fondem národního majetku ČR Technometra Praha a.s., která přebírá závazky původního státního podniku. Nosným programem je výroba axiálních pístových čerpadel, filtrů a filtračních prvků, vysokotlakých agregátů a leteckých prvků pro letecký průmysl, nákladní automobily, autobusy, traktory a zemědělské stroje.